První rok na univerzitě

Budu pokračovat tam, kde jsem včera přestala. 
Takžee... můj první rok na univerzitě. Zní to úplně krásně, bohužel ze začátku byla realita trošku jiná. 
Jak už jsem psala, dostala jsem se na obor Nutriční terapeut, který jsem si vybrala jako záchranný. Nebyla jsem tak úplně přesvědčená, jestli bych tuto práci chtěla dělat a říkala jsem si, že by mě to třeba i mohlo časem začít bavit, že to nebude úplně mimo a mohlo by to být i dobré, ale docela mě to zklamalo a prakticky hned na začátku jsem se rozhodla, že si znovu podám přihlášku na medicínu.
Mé další rozhodnutí bylo takové, že NEBUDU bydlet v Brně. Hrálo v tom roli víc faktorů - své pohodlí doma, samostatný pokoj (nemám sourozence), ale také finance. Jelikož bydlím na vlakové trati do Brna, cca hodinu a půl cesty od domu až do kampusu, dá se dojíždění zvládnout. Na nutričním jsem měla spolužačku, která bydlela kousek za Brnem a do školy dojížděla zhruba hodinu a vstávala skoro stejně, jako já. Dojížděla jsem průměrně 4 dny v týdnu, ale vždycky něco odpadlo, nebo se to přesunulo, nebo bylo volno, takže to nebylo tak úplně pravidlem. Někdy jsme měli výuku třeba jen 2 dny. Na přednášky jsem nechodila, protože ty, co jsme měli mi připadaly docela zbytečné.

ⓒ Zatím nadšená

První semestr
Ze začátku jsem byla kampusem úplně unešená. Líbilo se mi tak snad všechno (v porovnání třeba s LF UPOL, kde jsem také dělala přijímačky). Přišlo mi to jak jiný, studentský, svět. Ale potom přišlo probuzení a já začala mít problémy s orientací. Všechno bylo velké a než jsem přešla z jednoho pavilonu do druhého, tak mi to zabralo strašně moc času. Nakonec to ale všechno dobře dopadlo a začala jsem se v pohodě orientovat. První semestr byl velice náročný. Měli jsme 12 předmětů, z toho jsme 11 ukončovali. Ne sice všechny zkouškou a ne všechny byly těžké, ale bylo to moc informací a moc přelítávání z jednoho předmětu do druhého a to bylo na tom asi to nejnáročnější.
Jedna z nejtěžších zkoušek, co jsme měli, byla určitě Lékařská chemie. Je to předmět, který jsme měli společný s medikama a rozhodně se oplatilo chodit i na přednášky a dávat pozor. Pro mě chemie byla obzvlášť důležitá, protože jsem se ji chtěla naučit pořádně na přijímačky (úplně jsem v ní první rok vyhořela...). Lékařskou chemii nám, dle nové akreditace, zrušili, takže jsem si ten předmět letos ani nemohla nechat uznat, protože na medicíně ho už nebude mít nikdo (možná na zubním?)... 
Nicméně, všechno jsem úspěšně zvládla a postoupila jsem do dalšího semestru.
Jo, ještě jsem chtěla zmínit další předměty z mého oboru, které mi velice pomohli k přijímací zkoušce - Základy anatomie - sice zkouška úplně stupidní (15 otázek na PC, z toho minimálně 9 správně na Éčko), ale donutilo mě to si znovu zopakovat celého člověka, což bylo super, i když na přednášky jsem nechodila. 
Další a poslední z předmětů byla Biologie. Jednalo se hlavně o biologii buňky a genetiku, což mi z učiva biologie přišlo asi nejtěžší. Zkouška byla opět primitivní, postavená tak, aby to všichni udělali.. Jediné, co jsem se musela celé doučit doma sama byla fyzika. Nejhnusnější, nejodpornější středoškolská fyzika... :/ Jak já ten předmět pořád nesnáším. Postupně jsem si prošla brněnské skripta a další materiály a nějak jsem se do toho dostala, ale o tom zase někdy příště.

Druhý semestr
Druhý semestr jsem docela hodně flákala. Bylo to hlavně kvůli přípravě na přijímací zkoušky, které jsem opravdu strašně moc chtěla udělat. Tento semestr byl ještě těžší než předchozí, měli jsme opět cca 11 předmětů a všechny jsme nějakým způsobem museli ukončit. Nejhorší byla Biochemie I (z té jsem nakonec ani zkoušku nedělala, protože podle nové akreditace máme biochemii rozdělenou jinak než tomu bylo doposud, jak mě informovala paní profesorka Táborská). Udělala jsem si jen nutné zlo (20 kreditů), s tím, že 3 dost hnusné zkoušky a jednu fajn dodělám, pokud mi nevyjdou přijímačky, až o prázdninách, abych mohla postoupit dál. Naštěstí všechno dobře dopadlo a vyšlo mi to podle plánu.

Tím bych asi dnešní článek ukončila. Jak už jsem psala, obor Nutriční terapeut mohu vřele doporučit pro ty, co se chtějí dostat na medicínu. Hlásili jsme se letos 3 a všichni jsme se dostali. 
Ale aby to nevyznělo tak zle - mám spoustu kamarádek na tomto oboru, které jsou spokojené a strašně moc je to baví a chtějí tu práci dělat. Takže samozřejmě doporučuji i pro ty, co se tomu chtějí aktivně věnovat. Mě by to bohužel nebavilo :( ...


Komentáře

  1. Ahoj medičko, přeji ti pevné nervy a spoustu úspěchů. :) Chtěla jsem ti ale jen říct, že ten symbol, co zde máš vystavený, je cadeceus-symbol posla řeckých bohů Herma a zlodějů. :) Jako symbol medicíny se používá Aeskulapova hůl, nic so z toho nedělej-common mistake. Opatruj se a ať se ti daří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji i za opravu! Já jsem zadala do googlu "medical symbols" a vyjelo mi tohle, takže to musím hned změnit :)

      Vymazat

Okomentovat